BARVY
Bylo slyšet jen těžkého pomalého oddychování. Raní světlo už rozjasnilo celou krajinu za oknem mého pokoje. Sluneční paprsky mě šimraly, abych se probudila. Pomalu jsem otevřela oči.
Zelená barva ne stěnách mi říkala, jak mám ráda zeleň. Přírodu a všechny životy v ní. Nábytek byl hnědý jako kmeny stromů v tom nejhustším a nejtmavším lese. Jen těžko uvěřit, že jsem ve svém pokoji a ne někde hluboko v pralese.
Odhrnula jsem peřinu a vyskočila z postele. Běžela jsem k oknu a v úžasu jsem vyhlédla ven. Nic není krásnější než takovéhle ráno.
Na zelené trávě se třpytily kapky rosy. Na záhonku tančilo s větrem několik sytě barevných kytičkech. V rohu zahrady stála malá palma se stejně křiklavou zelenou jako tráva. Člověku se z toho množství různých barev div netočila hlava.
Na strom uprostřed zahrady přiletěl ptáček a pustil se do zpěvu. Měl žluté bříško a modrá křídla. Hlavičku měl z poloviny bílou a z druhé poloviny černou.
Byl to krásný začátek krásného dne.
Večer jsem se šla projít. Šla jsem po pobřeží a právě zapadalo Slunce. Červánky se vyhouply na obzor. Slunce je táhlo k sobě. Bylo ho vidět jen část, ta druhá byla za obzorem. Slunce mělo teď jasně oranžovou barvu. Byl to krásný pohled. Neuniklo mi, jak si západ slunce fotí celé davy turistů.
Zaposlochala jsem se do tichého zvuku šumějících vln modrozeleného moře, které vyplavovalo na souš mořské řasy těch nejrůznějších barev. Modrá, zeléná, červená, žlutá...
Bylo slyšet jen těžkého pomalého oddychování. Raní světlo už rozjasnilo celou krajinu za oknem mého pokoje. Sluneční paprsky mě šimraly, abych se probudila. Pomalu jsem otevřela oči.
Zelená barva ne stěnách mi říkala, jak mám ráda zeleň. Přírodu a všechny životy v ní. Nábytek byl hnědý jako kmeny stromů v tom nejhustším a nejtmavším lese. Jen těžko uvěřit, že jsem ve svém pokoji a ne někde hluboko v pralese.
Odhrnula jsem peřinu a vyskočila z postele. Běžela jsem k oknu a v úžasu jsem vyhlédla ven. Nic není krásnější než takovéhle ráno.
Na zelené trávě se třpytily kapky rosy. Na záhonku tančilo s větrem několik sytě barevných kytičkech. V rohu zahrady stála malá palma se stejně křiklavou zelenou jako tráva. Člověku se z toho množství různých barev div netočila hlava.
Na strom uprostřed zahrady přiletěl ptáček a pustil se do zpěvu. Měl žluté bříško a modrá křídla. Hlavičku měl z poloviny bílou a z druhé poloviny černou.
Byl to krásný začátek krásného dne.
Večer jsem se šla projít. Šla jsem po pobřeží a právě zapadalo Slunce. Červánky se vyhouply na obzor. Slunce je táhlo k sobě. Bylo ho vidět jen část, ta druhá byla za obzorem. Slunce mělo teď jasně oranžovou barvu. Byl to krásný pohled. Neuniklo mi, jak si západ slunce fotí celé davy turistů.
Zaposlochala jsem se do tichého zvuku šumějících vln modrozeleného moře, které vyplavovalo na souš mořské řasy těch nejrůznějších barev. Modrá, zeléná, červená, žlutá...
ČLÁNEK NA TÉMA TÝDNE - BARVY